Moje maličká šalvějka

Tak konečně dorazila moje maličká šalvějka divotvorná až z dalekého Mexika... No to Vám bylo vítání po tak dlouhé cestě. Cestu přežila v pořádku, takže jsem se pustila do přesazování z ampulky s agarem do jejího prvního přechodného domova - zavařovací sklenice. S přesazováním jsme měli trochu problém, takže jsme si spolu vyhrály, ale nakonec to zvládly. Teď už si v ní lebedí (respektive se v ní paří) na parapetu...

Mít najednou doma něco tak dlouze očekávaného a tajemného (nebudu zde rozebírat její psychedelické účinky), úplně Vás to dojme. Takže si tak sedím nad knihou a najednou se přistihnu, jak k ní promlouvám a naslouchám jejím symboly prostoupeným odpovědím. Taky jsem na ni začla šišlat... "Ťuťu ňuňu... takové malické lístecky..." ... dobrá, už alespoň chápu matky šišlající na své potomstvo. No jo... ale já ji začala i pouštět hudbu. Mohu konstatovat, že má široký hudební vkus. Začali jsme zlehka moravskými lidovkami a pomaličku polehoučku se dopracováváme až k techstepu (jo, ten má na svědomí Daffy s Ondrou :o). Myslím, že jsem jí tím kápla do noty... Tak uvidíme, čím jí ještě rozšířím vkus. Taky jsem své maličké začala předčítat básně... Hlavně J. H. Krchovského. Ale jen ty roztomiloučké... Ne, opravdu. Opravdu umí psát i roztomile! Třeba tahle:

Máš hezké kalhotky, - k Vánocům od mámy?

ta vůně Azuru málem až omámí

Moc pěkné kalhotky! Co guma? Neřeže?

myslím, že raději zamknu ty dveře, že...

Hlaďoučké kalhotky... - Hedvábí? Mušelín?

Půjč mi je na chvilku, jak by mi slušely?

Tak to vypadá, že z mé šalvějky bude pěkná potvůrka, když vyrůstá v takovém prostředí. Už teď mne svádí svými lístky... Hm...

A co Vy? Co pěstujete Vy? Jaký hudební vkus má Vaše rostlinstvo? A taky se jimi necháváte svádět?